Poštovní historie Faerských ostrovů
První pošta na ostrovech
byla otevřena v Thorshavenu 1.3.1870. Lokální pošta – sýslumadur – byla
v týž den otevřena v jižní části ostrova Sreymoy. H.C. Müller, byl
jmenován prvním pošmistrem pro místní poštu na několik nejbližších let. Dne 1
3. 1884 byla otevřena pošta v Tvǿroyri. Třetí pošta byla otevřena 1.9.1888
v Klaksvíku. Vedení pošty v Tvǿroyri a v Tórshavnu přizpůsobovalo provoz i
místním sýslumađur. V devatenáctém století byly v provozu pouze tři pošty,
po přelomu století se počet pošt rychle zvyšoval. Jenom během roku 1903 bylo
otevřeno sedm nových pošt (Eidi). Během dalších 25 let byly pošty otevřeny
v podstatné části osad na Faerských ostrovech. Většina z nich byla
otevřena v roce 1918, kdy bylo
otevřeno 15 nových pošt (Toftir).
Počínaje rokem však 1961
bylo zavřeno několik pošt, což pokračuje do současnosti. Poštovní službu pro
tyto zaniklé poštovní úřady nyní obstarávají mobilní poštovní agenti. Tato
strategie je efektivnější, což faerská pošta upřednostňuje již po několik
let. Až do 1. 4. 1976 poštovní provoz
podléhal Dánskému poštovnímu zřízení (poštovní a telegrafní provoz).V té
době bylo toto zřízení organizováno tak, že poštu v Torshávenu vedl poštmistr.
Jemu byli podřízeni poštovní úředníci a poštovní mobilní agenti. Poštovní
úředníci sídlili v těchto osadách : Klaksvik, Tvoroyri, Vagur, Vestmana a
Saltangará. Všechny ostatní pošty se dělily na dvě skupiny, větší se nazývaly
„Sběrny dopisů“ a menší „Poštovní výměnná místa“.
V letech 1974/75 začala
dánská pošta vydávat faerské poštovní známky. První faerské známky přišly do
prodeje 30. ledna 1975. Byly dosažitelné od prvního dne a zároveň byly i
platné. Zájem o ně byl značný i v cizině. Po jistou dobu byly faerské
poštovní známky druhým největším vývozním artiklem pro faerskou ekonomiku.
Zajímavou dobou
v dějinách filatelie Faerských ostrovů, je období krátce po skončení první
světové války. Faerská pošta byla nucena používat takzvaných provizorních
známek. 8.12.1918 dostala pošta v Thorshavenu zprávu z Kodaně o
zvýšení poštovného vnitrozemské dopisy na ostrovech do
Obdobný případ nastal
v letech 1941/42. Německá okupace pevninského Dánska a anexe ostrovů
anglickými ozbrojenými silami sama o sobě znemožňovala dodávky známek přes
Portugalsko. Když se přidaly povětrnostní vlivy v průlivech Skagorak a
Kattegat byla dodávka známek znemožněna úplně. Poštovní provoz byl od 11.4 do
15.4 přerušen, 15.4. až do 27.4. bylo opět povoleno posílat poštu, ale dopisy
byly cenzurovány. Po 27.4. nebyla pošta cenzurována, ale byla dopravována
v pytlích. Dne 3. května dánské
velvyslanectví v Londýně sdělilo, že pošta nebude vypravována
z Anglie. Dne 27. května 1940 převzal poštovní úřad dopravu Červeného
kříže celkem bylo přepraveno 26 230 dopisů : odesláno bylo 17218 dopisů a došlo
9021 dopisů Nedostatek známek opět řešil
poštmistr přetisky. Poštovní úřad musel 17. března 1941 pro nedostatek
původních známek přetisknout 700 archů 5 øre na 20 øre a 2.
května 465 archů známky 1 øre na 20 øre. Potom známky došly úplně
a k vyznačení poštovného bylo užíváno razítko Färörne 5 –10 – 20 øre, celkem bylo vybráno 2997 DKK.
Konečně
Po volbách do Lagtingu
v listopadu 1974 se místní vláda rozhodla převzít poštovnictví Faerským
domovským právem. V roce 1975 jednaly dánská a faerská vláda o převzetí.
Na základě těchto jednání převzala faerská vláda poštovnictví 1. dubna 1976. Toto
poštovní zřízení dostalo jméno Postvark Foroya a jako logo si vybralo beraní
roh. Důsledkem převzetí bylo zřízení dvou nových oddělení: poštovní známky a
poštovní žiro. Oddělení známek řídí tvorbu, výdej, prodej poštovních známek.
Úmyslem Postverk Foroya je veřejnou instituci transformovat na akciovou
společnost. Návrhy na nový parlamentní zákon v současnosti projednává
vláda. Postverk Foroya se v roce 2003 zúčastnila výstavy Sběratel
v Praze. Členství v UPU
prostřednictvím Dánska 1.7.1875 samostatně od roku 1975.
Důležité upozornění :
Tento článek či jeho část nesmí být publikován,
přetiskován či převáděn do jakékoliv materiální či nemateriální formy bez
písemného souhlasu autora.
Vaše dotazy či připomínky autorovi tohoto článku
můžete zaslat přímo na jeho e-mail